Hana Polanská Turečková, ve spolupráci s malířem Vladimírem Houdkem, vytváří filmové nebo jevištní koláže malby a tance. V obou případech se jedná o analýzu choreografické práce, ve vztahu k formě a transformaci těla a jeho pohybu v prostoru.

Koncepce volně vychází ze slavné mechanisticko-mystické povídky Heinricha von Kleista. Text s názvem Tanečník a loutka je zároveň filozofická spekulace o podstatě a důsledcích svobodného člověka a anti-gravitačního těla mechanické loutky.

Struktura choreografie se snaží postihnout jak obsah Kleistova pojednání, tak formální podobu textu, probíhajícího jako dialog na základě pohybových vzorců a pravidel založených na rovnováze, těžišti a kyvadlovém pohybu.

Výsledkem je psaní pohybem, založené na vztahu geometrie těla a prostoru.