Na motivy románu Markéty Pilátové Hrají: Tereza Dočkalová, Eva Salzmannová, Tomáš Dianiška, Richard Němec a Lenka Zahradnická. Na trubku hraje: Štěpánka Balcarová Scénář: Jana Pithartová Režie: Ewa Zembok Scéna a kostýmy: Jana Hauskrechtová Hudba: Štěpánka Balcarová Dramaturgie: Matěj Samec Produkce: Dominika Andrašková Karla po katastrofě způsobené vlnou tsunami v Thajsku v roce 2004 ztratila oba rodiče.

A s nimi také svou schopnost skládat hudbu a hrát na trubku. Poté, co začne studovat hispanistiku na Univerzitě Palackého v Olomouci a seznámí se profesorkou Jenůfou Topinkovou, rozhodnou se podniknout společnou cestu na Kubu. Vezou léky a finanční pomoc několika disidentům, kteří upadli v nemilost kubánského komunistického režimu. Do hry připlete kubánská tajná služba a dobrodružná cesta se promění v nemilosrdnou hru o život.

Strhující, až thrillerový příběh o několika cestách napříč světem a především cesty z pocitů prázdnoty a beznaděje. O české stopě vedoucí na Kubu i o tom, co to znamená vina a co je potřeba udělat pro to, aby bylo možné ji unést. Tsunami blues vyšel v roce 2014 a je třetím a zatím posledním románem české autorky, novinářky a hispanistky Markéty Pilátové (1973). Autorka v minulosti působila v týdeníku Respekt, do kterého dosud přispívá.

Pobývá často v Latinské Americe, kde se věnuje výuce češtiny a kam je většinou zasazen děj jejích románů. Její předchozí díla Žluté oči vedou domů a Má nejmilejší kniha byly ona nominovány na Cenu Magnesia Litera i Cenu Josefa Škvoreckého. Věnuje se také překladům ze španělštiny a tvorbě pro děti. "Představy o tom, že Kuba je jeden velký Buena Vista Social Club s uhrančivými stařičkými jazzmany a veselou, roztančenou bídou, jsou hodně pomýlené.

Cítila jsem spíš jakousi stále přítomnou temnotu, smutek, který čišel z oprýskaných domů a fasád prolezlých plísní, z podvyživených lidí, z mladičkých prostitutek, je to vlastně blues, a ne salsa, s čím mám od té doby Kubu spojenou." (Markéta Pilátová v rozhovoru pro Salon Právo)