Vždycky je něco ukryto pod kobercem, vždy je nějaký kostlivec ve skříni. Vždycky slyšíte podivné zvuky, podlaha se třese – a stejně tak se chvějete i vy sami.

Inscenace dvou performerů se věnuje černým dírám a nečekaným prázdným prostorům – ty jsou pro ně začátkem cesty do neznáma. Představení vypráví o chybění, o absenci a o všech těch věcech, které tady nejsou – a o to více jsou přítomny, o to víc jsou žádoucí.

Temná vizuální báseň, která kombinuje elementy vizuálního divadla, tance, sochařského umění a minimalistické elektronické hudby, vás vezme na cestu hmotou. Inscenace vznikla jako závěrečný akademický projekt Juliana Hetzela na DasArts Amsterdam a stejně jako jeho ostatní díla obsahuje taky politickou dimenzi a dokumentární nádech. Díky svému úspěchu už od premiéry intenzívně mezinárodně cestuje.