Inscenace Mlčky křičet je inspirovaná osobností Simone Weilové (1909 – 1943). Weilová byla francouzská filosofka, anarchistka, odborářka, učitelka, dělnice, mystička, židovka bez tóry, marxistka bez partaje, Ježíšova učednice bez církve. Pocházela z bohaté židovské rodiny, ale byla výrazně sociálně zaměřená, zapojila se do španělské občanské války. Po onemocnění tuberkulózou se v exilu odmítla léčit a jíst, chtěla se podílet na utrpení Francouzů.

Nejpříznačnější pro Simone je neklasifikovatelnost, nezařaditelnost do nějakého systému či církve a přitom naprosto autentická touha po smyslu a hledání pravdy. Jednota v myšlení a jednání. Francouzský filosof Chartiér jí na lyceu přezdíval „marťanka“. Její myšlenky a činy jsou skutečně jako z jiného světa. Odmítá uznávat a přijímat jakákoli klišé ve společnosti, ve svém osobním životě, v úvahách o světě, o kráse, o bolesti, o Bohu, o smyslu. A především: naprosto jí chybí strach z toho, že bude odsouzena druhými!