Veletržní palác je jedna z nejkrásnějších a nejvýraznějších budov v Praze. Byla postavena koncem dvacátých let a její „život“ ovlivnily politické, společenské a kulturní události doby. V roce 1974 zachvátil budovu zničující požár a po dlouhých diskuzích, jak s torzem budovy naložil, byla předána Národní galerii v Praze.

Pro Sbírku moderního a současného umění, která zde sídlí, je Veletržní palác důležitým tématem. Už po svém postavení na sebe samotná budova strhávala pozornost svou velikostí a funkčním provozem, jako galerie vzbuzuje často velmi protichůdné emoce. Projekt věnovaný 40. výročí požáru Veletržního paláce je signálem o tom, že Národní galerie uvažuje o této pozoruhodné stavbě komplexně, o budově samotné, vnímané jako klíčový exponát Sbírky moderního a současného umění. Zároveň také o tom, jak determinuje projekty i výstavy, které se v ní konají, obecněji se tedy i dotýká vlastního mechanizmu galerijního provozu.

Během roku 2014 se ve Veletržním paláci odehraje série výstav, diskuzí, workshopů a dalších akcí, které jsou přímo či nepřímo s budovou svázány – například první výstava představí vlastní příběh Veletržního paláce a přinese celou řadu překvapivých zjištění; výstava Pražské skleněné peklo se zacílí na vlastní požár v roce 1974. Výstava Jiřího Sozanského pak ukáže, jak se téma Veletržní palác dostalo koncem sedmdesátých let do díla jednoho z našich nejzajímavějších výtvarníků a je nositelem celé řady často existenciálních témat. Diskuze a workshopy nabídnou setkání s architekty (např. s autorem popožárové rekonstrukce Miroslavem Masákem), teoretiky umění, historiky, ale i studenty architektury. Zaměří se na současnou reflexi i na hledání dalších cest, jak s Veletržním palácem pracovat – ve smyslu nových stálých expozic či obecněji v kontextu Hlavního města Prahy.

Většina výročí vede k bilanci. Tedy i to 40. výročí požáru Veletržního paláce dává možnost shrnout novodobou historii této výjimečné stavby, poukázat na genia loci tohoto místa a také ukázat jeho možnou budoucí tvář.