Zkrachovalá továrna a experimenty, které nikdy neproběhly, se potkávají ve výstavním prostoru, kam se moc nechodí.

Výstava vedle (nad) sebe v nesofistikované metafoře klade boty jako základnu a myšlenkové experimenty jako nadstavbu. Artefakty nalezené autorem ve zkrachovalé továrně na boty (Košuta, Cetinje, Černá Hora) a myšlenkové experimenty vypůjčené od nejrůznějších myslitelů tak, jak je v průběhu dějin zaznamenali ve svých textech (Block, Leibniz, Searle).

Myšlenkové experimenty mají obecně tu vlastnost, že přestože operují s konkrétními aktéry a detaily prostředí, jsou prováděny pouze v mysli, aniž bychom je museli (nebo mohli) realizovat v hmotném světě. Všechny myšlenkové experimenty na výstavě se zároveň stereotypně (a ne náhodou) dotýkají Číny.

Vytunelovaná základna odpovídá podle autorova intuitivního chápání materialistického determinismu poněkud masturbačnímu charakteru nadstavby myšlenkových experimentů. Experimentování pouze v myšlenkách je možné vykládat také jako efektivní úsporné opatření. Možná se s ním tedy budeme ve stále hojnější míře setkávat jako s důsledkem škrtů, a to nejen ve filosofii ale i ve vědě a kultuře.