Jsem bílý, jsem černý, ne-jsem - Pavel Hauer tehdy a teď

Plzeňský výtvarník Pavel Hauer představuje v Plzni po delší době větší soubor prací. Výběr je průřezem tvorby několika let, najdeme zde starší rozměrné figurální malby, nové geometrické malby-objekty, piktorialistické fotografie i s příslušnou historickou technikou gumotisku, rozměrnou piktorialistickou fotogafii na zcela neadekvátním materiálu a dokonce konceptuální fotografický soubor, podle kterého se výstava ostatně jmenuje.

Co tedy takový zjevně úmyslně nesourodý soubor spojuje? Samotné využití historických postupů v kombinaci s digitální fotografií nijak zjevné není, nápovědou už ale je tisk podobné fotografie na průmyslovém materiálu, který tvoří historickým technikám jakýsi ironický protiklad. Nápadný je bizarní výklad díla Georga Baselitze, jedno ze starších děl, a konečně zcela nový soubor Jsem bílý, jsem černý, ne–jsem, který je vlastně záznamem happeningu. Ani geometrie paravánů není prý nefigurativní, má to být pokus o realistické zobrazení čtverců a kruhů.

Zdá se, že relativizováním významu výtvarného díla a vlastně i celého kontextu výtvarného umění se Hauer vrací ke svým starším instalacím, jako byly například Anna a 22 studií pro Šťastný Domov, Dům nebo Shakespeare – Hauer, sonety.
A. Kirchner