• Výstava představuje model jednoho z nejznámějších egyptských papyrů, kterým je Aniho papyrus o délce 31 m. Obsahuje i vyobrazení ´Vážení Duše´, které je součástí tzv. Egyptské knihy mrtvých.

• Výstava je přístupná v pracovní dny 9 - 18 hod

• KOMENTOVANÉ PROHLÍDKY VÝSTAVY vždy ve středu od 16:30 hod: 1. 2.; 8.2., 15.2., 22.2., 29.2. 2017

Místo konání: Dům techniky, nám. Republiky 2686, Pardubice (1. patro - předsálí)

Vstup volný

 

Občanské sdružení a kulturní asociace Nová Akropolis připravila ve spolupráci s Domem Techniky Pardubice výstavu Aniho papyrus, která je krásným příkladem a ukázkou tzv. egyptské knihy mrtvých. Vystaven bude staroegyptský papyrus pojmenovaný po svém majiteli, jímž byl blíže neznámý hodnostář Ani.

 

Je nejzachovalejším exemplářem Knihy mrtvých a popisuje putování duše záhrobním světem. Papyrus vznikl kolem roku 1300 př.n.l. za 19. dynastie v době Nové říše. V roce 1888 jej v oblasti někdejšího Vesetu zakoupil E. A. Wallis Budge pro Britské muzeum v Londýně, kde je uložen. Originál papyru má rozměry cca 23,4 x 0,375 metru.

Papyrové svitky bývaly často umístěny v rakvi vedle těla, nebo mohly být zabaleny v obinadlech mumie a to je jeden z důvodů proč jsou nazývány „knihami mrtvých“. Tyto zádušní texty byly psány v hieroglyfech a u kvalitních exemplářů byly doprovázeny barevnými ilustracemi posmrtného života.

„Nuže, co je to, co vzniká z živého?“ „Mrtvé.“

„A co z mrtvého?“ - „Je nutno uznati, že živé.“

(Platón, „Faidón”) 

Mnoho je věcí mezi nebem a zemí, které člověk ještě neví nebo věděl a zapomněl. Mnoho je věcí, které člověk miluje, těší se na ně a touží po nich. Mnoho je však i takových, kterých se bojí a odmítá na ně i myslet. Jednou z nich je i smrt. Nebyla vždy a u každé civilizace smrt pojímána tragicky a s obavou. Nebyla tím nejhorším, co se člověku mohlo přihodit. Existovaly civilizace, které se dívaly na smrt jako na pokračování života, i když v jiné dimenzi a dle jiných zákonů. Jednou z nich byl i Egypt.

Podívejme se tedy na starodávný Egypt, kterému Řekové říkali „Země Kem“, což znamenalo záhadu, mystérium. Proč se divit tomu, že země, která byla „záhadou“ i pro své současníky, je stále ještě záhadou i pro nás?

Nahlédněte do jedné z množství záhad, které „Země Nilu“ zanechala svým potomkům, aby ji „přečetli“ a rozluštili. Pusťme se do čtení knihy, která se nepodobá dnešním a s jejímž obsahem se můžeme setkat i dnes na zdech egyptských chrámů, na sarkofázích a papyrech.

Tato výstava navazuje na další vzdělávací aktivity Nové Akropolis. Kulturní asociace Nová Akropolis působí v České republice od roku 1985. Pořádá řadu přednášek na různá témata z oboru filosofie, historie, literatury, umění a vědy. Přibližuje současnému člověku velké civilizace a významné osobnosti, jejichž myšlenky a díla nás dodnes inspirují.