Kdesi ve městě na dvoře bloku domů stojí zeď. Ta zeď je výzvou, zkouškou odvahy, ale i startem k imaginaci. A také je tu zavazadlo, ve kterém se skrývá naše dětství, naše někdejší přání. Kdysi jsme je tam zabalili. Malý chlapec a pětice dospělých mužů se vrací na dvorek ke zdi s taškou v ruce, aby opět snila své klukovské fantazie. Za zdí totiž může být celý svět. Stačí ji jen přelézt a nebo na ni vylézt a pohlédnout na město z ptačí perspektivy. Nebo otevřít zavazadlo a vzpomenout si na písničku:

Když byl kluk klukem,

nevěděl, že je klukem,

se svěšenýma rukama chodil,

dělalo se mu zle ze špenátu,

mléčné rýže, hrachu,

i z dušeného květáku.

A dnes to všechno jí.